Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Po vstupu do Evropské unie (EU) se České republice otevřela jedinečná možnost využívat Strukturální fondy EU. Tyto fondy jsou nástrojem regionální politiky Unie, která si klade za cíl pomoci těm regionům EU, které jsou v rámci Unie chudší, nebo čelí nějakému aktuálnímu problému (např. průmyslové restrukturalizaci či vysoké míře nezaměstnanosti). Strukturální fondy pozitivně přispívají ke snižování regionálních rozdílů a ke zlepšování životního prostředí. Různou měrou se podílejí na výstavbě infrastruktury, investují do lidských zdrojů a podporují podnikatelské prostředí.

Principy strukturální politiky EU

Strukturální politika a v podstatě i využívání Strukturálních fondů (vč. ESF) vychází z pěti základních (operačních) principů:

1. Princip koncentrace

Jedná se o zásadu koncentrace úsilí spočívající v co nejúčinnějším využití prostředků fondů k realizaci předem stanovených cílů tak, aby nebyly rozmělňovány na řadu drobnějších a méně významných akcí. Jde o snahu věnovat nejvíce prostředků do regionů s největšími problémy, pokud možno na projekty přinášející maximální užitek.

2. Princip partnerství

Zahrnuje úzkou spolupráci mezi Evropskou komisí a odpovídajícími orgány na národní, regionální a místní úrovni, určenými každým členským státem pro všechny etapy přípravy a realizaci podpůrných programů. Na konkrétním rozdělení prostředků se tak podílejí samotní příjemci, tj. regiony, města, obce i soukromé subjekty, pro něž jsou prostředky určeny.

3. Princip programování

Klade důraz na komplexní přístup k řešení problémových regionů. Prostředky fondů jsou alokovány na základě víceletých a víceoborových programů předkládaných Evropské komisi vládou členské země, nikoliv na základě jednotlivých projektů. Na realizaci konkrétního programu se v souladu s principem koncentrace podle potřeby podílí všechny Strukturální fondy.

4. Princip adicionality (doplňkovosti)

Princip směřuje k zajištění toho, že financování z fondů Společenství se nevyužije jako náhrada národních strukturálních subvencí. Tzn., že prostředky ze Strukturálních fondů EU pouze doplňují výdaje členských států. Členské státy musí poskytnout finanční informace potřebné k ověření adicionality při vytváření plánů a pak pravidelně během poskytování pomoci, přičemž nesmí v důsledku podpory ze SF snížit vlastní výdaje, např. nelze snížit ve státním rozpočtu výdaje na dopravní infrastrukturu v důsledku podpory tohoto okruhu investic z EU.

5. Princip monitorování a vyhodnocování.

Jde o průběžné sledování a vyhodnocování prováděných opatření a celkové efektivnosti vynakládaných prostředků. Před schválením projektu je vyžadováno podrobné hodnocení jeho dopadů, následuje průběžné monitorování realizace projektu a nakonec zhodnocení skutečných přínosů projektu. Význam tohoto principu se neustále zvyšuje.

V současnosti se začínají uplatňovat ještě další dva principy, a to principy subsidiarity a solidarity.

Cíle strukturální politiky EU

Cíl 1: Podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů

Nařízení Rady EU formulují podmínky pro zařazení regionů pod Cíl 1: jedná se o regiony na úrovni NUTS II, jejichž HDP na obyvatele za poslední 3 roky je menší než 75% průměru Unie. Pravidla ale činí výjimku pro určité regiony, jejichž HDP se pohybuje těsně nad touto hranicí, ale u nichž jsou speciální důvody pro zařazení pod Cíl 1.

- tento cíl pokrývají činnosti všech strukturálních fondů.

Cíl 2: Podpora regionům procházejícím průmyslovou restrukturalizací a venkovským oblastem

Tento cíl pokrývá všechny venkovské a městské oblasti nespadající pod cíl 1, které ale čelí mimořádným problémům restrukturalizace - ERDF a ESF.

Cíl 3 : Zahrnuje opatření zaměřená na přizpůsobení politiky zaměstnanosti, vzdělávání a odbornou přípravu v oblastech, které nejsou pokryty cíli 1 a 2.

Strukturální fondy

Zaměření pomoci z každého fondu je stanoveno nařízeními Rady. V současné době jsou pro podporu opatření regionální a strukturální politiky používány následující Strukturální fondy:

Evropský fond regionálního rozvoje - ERDF:

• investice do výroby určené k vytváření nových nebo stávajících pracovních míst;
• investice do infrastruktury s různými možnostmi závislými na Cíli včetně transevropských sítí pro regiony zařazené do Cíle 1;
• investice do vzdělání a zdraví pro regiony zařazené do Cíle 1;
• rozvoj místního potenciálu: místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech;
• výzkum a rozvoj;
• investice zaměřené na životní prostředí.

Evropský sociální fond - ESF:

• integrace nezaměstnaných, zejména osob postižených
• dlouhodobou nezaměstnaností;
• integrace mladých lidí do pracovního procesu;
• integrace osob vyloučených z trhu práce;
• podpora stejných příležitostí na trhu práce;
• adaptace pracovníků na průmyslové změny;
• stabilizace a růst zaměstnanosti;
• posílení lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii;
• posílení systému vzdělávání a další kvalifikace.

Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond - EAGGF:

• podpora farmaření a zachování životaschopných farmářských komunit v horských nebo méně příznivých oblastech;
• podpora začínajícím mladým farmářům;
• podpora ustanovení producentských asociací;
• konverze, diverzifikace, reorientace a podpora kvality zemědělské produkce;
• rozvoj venkovské infrastruktury;
• podpora investic do cestovního ruchu;
• ostatní opatření jako jsou prevence přírodních pohrom, obnova vesnic, ochrana venkovského (kulturního) dědictví, rozvoj a využití lesů, ochrana prostředí a krajiny a finanční řízení.

Finanční nástroj pro podporu rybolovu - FIFG:

• změny v rybářském sektoru;
• modernizace loďstva;
• rozvoj chovu ryb;
• ochrana některých přímořských oblastí;
• vybavení rybářských přístavů;
• výroba a obchod s rybími výrobky;
• podpora výroby.

Zvláštní postavení zaujímá tzv. Kohezní fond. Maastrichtská smlouva stanovuje, že finanční prostředky z Kohezního fondu (Fondu soudržnosti) by měly být poskytovány "členským státům s HDP na obyvatele nižším než je 90% průměru Společenství, které mají program vedoucí ke splnění podmínek hospodářské konvergence". (Např. v roce 1999 pouze čtyři členské státy - Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko - vyhovovaly tomuto kritériu a mohly z Kohezního fondu čerpat prostředky.)

Kohezní fond financuje dva typy projektů:

• environmentální projekty přispívající k environmentální politice Společenství a zejména
• environmentální projekty přispívající k environmentální politice Společenství a zejména k prioritám pátého programu politiky a akcí vztahujících se k životnímu prostředí a trvale udržitelnému rozvoji;
• projekty společného zájmu v oblasti dopravní infrastruktury, které jsou součástí realizace priority transevropských sítí vytýčené Společenstvím.

• k prioritám pátého programu politiky a akcí vztahujících se k životnímu prostředí a trvale udržitelnému rozvoji;
• projekty společného zájmu v oblasti dopravní infrastruktury, které jsou součástí realizace priority transevropských sítí vytýčené Společenstvím.

Bližší informace ke Strukturálním fondům, stejně jako ke všem realizovaným operačním programům, naleznete na stejnojmenných stránkách, které spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj :

http://strukturalni-fondy.cz/cs/Uvodni-strana